Význam Velikonoc

Co si představíme pod pojmem Velikonoce? Všichni je znají jako svátky jara.Pro některé je to nejvýznamnější církevní období, pro některé zase touto dobou ožívají starobylé tradice. Lidé se zabývají malováním kraslic, pletením pomlázek a přípravou tradičních jídel. Pojďme si vysvětlit význam jednotlivých velikonočních dní. 

Úklid a půst

Svatý týden začíná Květnou nedělí a vrcholí tak zvaným triduem nebo třídenním. Velikonoční triduum představuje nejvýznamnější dny Velikonoc což jsou Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Většina lidí si myslí, že nejvýznamnější církevní svátky jsou Vánoce - narození Ježíše Krista. Křesťané však za tento svátek považují právě Velikonoce, kdy oslavují Kristovo zmrtvýchvstání tři dny poté, co vyl ukřižován. Velikonoční týden je dobou mnoha zvyků a tradic. Jsou to dny očisty skutečné i symbolické, a také dny půstu, střídmosti, klidu, ticha a soustředění.  Svatý týden tedy začíná Květnou nedělí a trvá do Bílé soboty, pak následuje Boží hod Velikonoční (neděle) a končí Velikonočním pondělím. 

Barvy velikonočního týdne

Ve Svatém týdnu mají dny v názvu hned několik barev. Tou první je modrá, pak šedivá, žlutá, zelená a bílá. Proč jsou dny pojmenovány podle barev? Jejich určení není zcela jasné a může se jednat jen o historickou záměnu slov. Například na Modré pondělí se v kostelech vyvěšovala modrá látka. Ale proč a kde se tato tradice vzala, není úplně jasné. Podle výkladu pověr, by se na Modré pondělí nemělo pracovat. To ale neplatilo pro hospodyňky. Ty by právě v tento den měly začít s úklidem. Modré pondělí je zároveň poslední masopustní pondělí. Dalším dnem je úterý, které se nazývá šedivé, někde se mu říká žluté. Zelený čtvrtek vděčí za svůj název chybnému použití původního názvu a Bílá sobota získala nejspíš svůj název podle bílých hábitů těch, kteří se nechali tuto noc pokřtít.

Co se odehrávalo v těchto dnech a jaké zvyky se dodržují dnes?

Květná neděle

Má hned několik různých názvů - Palmová, Beránková nebo také Květnice. Název připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými větvičkami. V kostelích se v tento den světí ratolesti, nikoli však palmové, u nás jsou to hlavně kočičky, větvičky břízy nebo vrby. Mezi tradiční zvyky Květné neděle patří nošení nového oblečení a zákaz pečení. Podle pověr by se zapekly i květy na stromech a nebyla by žádná úroda. 

Modré pondělí

Tento den den nemá z historického hlediska žádný zásadní význam. Jak už jsme psali, v tento den se v kostelích vyvěšovala modrá látka.

Šedivé úterý

Někdy také žluté. Šedivá barva je připomínkou zvyku, který by se v tento den měl dodržovat. Jedná se o vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě. 

Škaredá středa

V tento den došlo v souvislosti s Ježíšem k velkému zvratu. Byl totiž zrazen jedním ze svých učedníků, a to Jidášem. Podle pověstí Jidáš Ježíše udal za 30 stříbrných a mračil se na něj a škaredil. Proto název Škaredá středa. V tento bychom se neměli škaredit, protože podle pověry nám to zůstane. Mezi hlavní zvyky patří vymetání sazí z komína a pečení Jidášů. Jidáše jsou sladké a vydatné pečivo, které podle pověry dodává zdraví a sílu. Snídají se na Zelený čtvrtek.

Zelený čtvrtek

V tento den proběhla Poslední večeře Ježíšova, po ní byl zatčen. Z křesťanského hlediska má tento den velký význam. O Zeleném čtvrtku začíná velikonoční triduum. 

Velký pátek

Je dnem, kdy byl Ježíš ukřižován a pohřben. Zhruba ve tři hodiny odpoledne, kdy mělo k této události dojít, začínají v kostelích mše svěřované k ukřižovanému Ježíšovi. Podle pověstí se na velký pátek otevírají poklady a dějí se zázraky. To se prý projevuje puklinami ve skalách a zemi, odkud vychází světlo. Zároveň by se nemělo pracovat se zemí - okopávat nebo rýt. A také se nesmí půjčovat věci, aby nebyly v tento den očarovány.

Bílá sobota

Byla druhým dne, kdy Ježíš ležel v hrobě. Celý den se proto nese ve smutku a tichém rozjímání. Nekonají se žádné bohoslužby, po západu slunce začíná Velikonoční vigilie neboli Velká noc. Právě o této noci vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Co se týká zvyků, v tento den se jich drželo hodně. Vymetal se hmyz z domu, před kostelem se pálily ohně do nichž lidé nosili polínka ze svých domovů. Lidé také třásly ovocnými stromy, aby byla dobrá úroda. 

Velikonoční vajíčka

Boží hod velikonoční

V tento den se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vše má slavnostní atmosféru, v kostelích se slouží oslavné mše. Po půstu se může opět jíst maso, a tak se na Boží hod jedly k obědu bohaté masové pokrmy. Podle pamětí bylo zakázáno zametat, stlát, čistit boty a někde i vařit. Proto si hospodyňky připravovaly sváteční oběd už o Bílé sobotě.

V tento den je také zvykem péct beránky a mazance. Muži zase pletou pomlázky z vrbového proutí na Velikonoční pondělí. Velikonoční dobroty se pak nosí do kostela k posvěcení, v některých krajích se dříve části posvěceného jídla odnášely na pole, aby byla dobrá úroda.

Velikonoční pondělí

V minulosti měly hlavní význam dny Svatého týdne. Dnes se slaví především Velikonoční pondělí. V tento den vrcholí Zmrtvýchvstání Páně a zároveň se provádějí křesťanské zvyky. Někdy se Velikonočnímu pondělí říká Červené (červená jako barva životodárné krve). Na Velikonoční pondělí chodí chlapci a muži koledovat s pomlázkami, aby si mrskáním u děvčat vykoledovali vajíčko. Při koledování se říkají různé velikonoční koledy. Ke snídani se jí mazanec a velikonoční beránci. Oblíbená je také velikonoční nádivka. Ta se dělává s různých druhů mas, koření ale hlavně z čerstvých plodů jako jsou vajíčka, mléko a bylinky (kopřiva, kontryhel).

V různých krajích se dodržují různé zvyky. Někde například v úterý chodila koledovat děvčata. Dívky chodí koledovat i na přestupný rok. Jinde platí, že pokud přijdou chlapci koledovat po dvanácté hodině polední, dívky mohou chlapce polít vodou.