Květiny (nejen) do vázy aneb květomluva stále žije

Zdobíte svůj byt rádi květinami? A slyšeli jste už někdy o květomluvě? Možná na vás tato tradice působí jako přežitek z předminulého století, opak je však pravdou. I v dnešní době se jedná o zajímavý způsob, jak svému okolí něco sdělit. Podívejte se s námi na nejznámější příklady tajné řeči, kterou květiny hovoří.

Stručná historie květomluvy

Květomluva původně vychází už z mytologie, folkloru, náboženské a historické symboliky. Již v dávných dobách lidé přisuzovali květinám skryté významy a považovali je za nositele zakódovaných zpráv.

Největší popularity se nauka o tajné řeči květin dočkala ve viktoriánské Anglii. Kvůli společenským konvencím tehdy nebylo dovoleno dávat otevřeně najevo své city, a tak zamilovaní skrývali svá poselství do kytic. V současnosti je květomluva velice oblíbená v Japonsku, kde se pro ni používá označení Hanakotoba.

Rudá růže hovoří za vše

Začněme snad nejklasičtějším příkladem – rudou růží, u které snad její řeč ani není třeba složitě rozkódovat. Jde o tradiční symbol pro vyjádření hluboké lásky, však se také ve vázách nejvíce objevuje na Valentýna.

Karafiát se vrací na výsluní

Ve váze se vám dále může zaskvět tak trochu kontroverzní karafiát. Ten už však ze sebe pomalu smývá „stigma“ budovatelské květiny pro všechny údernice na MDŽ a jeho oblíbenost opět nabírá na obrátkách.

V původním významu znamená karafiát zásnuby, lásku a plodnost, přičemž jeho různé barvy vyjadřují jisté nuance v celkovém poselství. A tak je bílý karafiát vyjádřením pro lásku, žlutý pro odmítnutí, růžový znamená „nikdy na tebe nezapomenu“ a rudý „mé srdce krvácí“.

Bylinky pro slavnostní okamžiky, radost a energii

Pro předání poselství nemusí nutně sloužit jen vázové květiny. I takové bylinky mají svou tajnou řeč. Tak třeba levandule, máta a rozmarýn mají svou vůní podporovat slavnostní okamžiky. I proto se kdysi objevovaly v olympijských kyticích.

Nebo něco tak zdánlivě obyčejného jako petržel – ve starém Řecku byla petrželová nať symbolem radosti a energie, což jen potvrzuje zdomácnělé rčení „petržel, aby vydržel“.